Ahoj, neboj určitě se dobereme odpovědí. Předem se omlouvám, že se vyptávám na detaily jak trouba ale jedině tak zjistíme co se děje
Tak prvně si ujasněme terminologii:
Na začátku si spočítáš recept podle efektivity Tvojí varny - protože recept je jen obecný a u Tebe mohou být podmínky jiné.
Takže máš nějaký recept, řekněme, například, že potřebuješ 5kg sladu na 25litrů piva.
Potom si spočítáš množství potřebné vody - znáš svůj odpar například víš, že se Ti odpaří 5 litrů během chmelovaru, takže potřebuješ řekněme 30 litrů SLADINY před chmelovarem.
Takže si spočítáš vodu na rmutování a na vyslazování - například chceš mít určitou optimální hustotu rmutu, třeba v poměru 4 litry vody na 1kg mláta, takže 4x5=20 litrů do kterých vystřeš. Pak víš, že kilo mláta pojme asi litr vody takže 20 litrů - 5 litrů ztráta ze sladu = 15 litrů ti vyteče jako sladký předek při SCEZOVÁNÍ. Tak a teď víš, že potřebuješ před chmelovarem 30 litrů. Takže 30-15 = 15 litrů na vyslazení.
Takže 20 litrů na rmutování a pak 15 litrů na vyslazení - tolik vody budeš potřebovat celkem.
Tak, Ty píšeš, že ukončíš rmutování a pak roztočíš mladinu - tady si trochu upravíme terminologii. Ve fázi, kdy dokončíš rmutování odrmutovací teplotou při 78°C, tak žádnou mladinu neroztáčíš. Necháš dílo sednout a následně spouštíš SLADINU do druhé nádoby, tomu se říká SCEZOVÁNÍ.
Poté začneš VYSLAZOVAT vyslazovací vodou (15 litrů). Tak tady záleží na technologii - nevím co máš za nádoby ale píšeš že máš manifold, takže tam můžou být běžně ztráty vody o něco vyšší než standarních 1litr vody na kilo sladu. Takže tam může být první problém, že Ti vyteče méně sladkého předku, než co jsem pro ilustraci uvedl. Další problém je, že díky složení sladu (nevím odkud bereš - doporučuju vyzkoušet
www.bopivo.sk) tak podle toho jak máš namleto a jaký je to slad, tak se na vrchní vrstvě vytváří maz - běžně se dělá v pivovarech tzv. překopávání mláta, tzn. vezmeš třeba vidličku a když vidíš že to neteče, tak lehce asi do hloubky několika cm zbrázdíš vrstvu mláta tou vidličkou nebo libovolným nástrojem - tam můžeš mít problém č. 2. Zkusil bych posoudit jemnost mletí sladu, zda to nemáš moc - to že výrobce něco píše, nemusí znamenat 100% pravdu - takže hrubost mletí může být problém č. 3. Teplotu vyslazovací vody jsem zmínil, tam se drž 78°C aby to dobře teklo. Má to téct plynule - nevím jak to máš nastavené výškově - ta nádoba s manifoldem musí být samozřejmě v dostatečné výšce aby fungoval princip přečerpávání - to může být problém č. 4. Rozhodně není v pořádku scezovat a vyslazovat tak dlouho, tak mrkni na tyhle body co jsem psal.
Tak po vyslazení máš kompletní objem SLADINY, která jde na chmelovar, po chmelovaru se už jedná o MLADINU, kterou roztočíš a necháš odpočívat kvůli lomu mladiny - usazení bílkovin a kalů, poté chladíš.
Tak ted se vrátím k tomu co jsi psal: ano je pravda, že pod 4% klesá kvalita výstřelků ALE v domácích podmínkách, když se pod tuto hodnotu dostaneš, tak se to neprojeví negativně (pokud bys to nedrtil někam pod 2% což už bych skutečně nebral, takový výstřelek má vyšší PH a z pluch se uvolňují nežádoucí taniny). To co jsem psal výše, je postup, kdy se pohybuješ stále v bezpečných hodnotách.
Takže závěrem doporučím aby ses vyprdnul na měření výstřelků, nějakých 3-4% pořád beru OK - navíc záleží jak to vlastně měříš, všechny nástroje jsou kalibrované na teplotu 20°C, takže to můžeš mít zkreslené.
Ověř si to co jsem psal, není to žádná záhada spíš jeden či kombinací vícero mnou zmíněných "problémů", které lze snadno odstranit.
Jakmile to dáš do pořádku, řiď se tím abys měl po vyslazení tolik sladiny v hrnci kolik potřebuješ.
Co se měření týče, tak nejdůležitější je měření hustoty po chmelovaru, kdy již máš čistou mladinu v kvasné nádobě vychlazenou na zákvasnou teplotu - to je nejpodstatnější údaj.
Dej vědět... omlouvám se, že to píšu jak pro prvňáky ale jedině tak odhalíme problém
J.
Malo sladiny oproti receptom
