Kyveta na sekundarni kvaseni a lezeni

Mám vyzkoušeno, že v lednici při 5 °C je za 2,5 dne při zvýšeném tlaku o jednou tolik nasyceno na požadovanou hodnotu (50 l sud). Samozřejmě čím nižší teplota tím rychlejší nasycení.

Mám ve sklepě asi 10 stupňů a se sycením piva nemám žádný problém. Takže tvoje obavy, že se nedostaneš na 2 stupně které se pro syceni doporučují jsou zbytečné. Sud ale vždycky před plněním profouknu CO2 ať už mám v plánu že budu kvasit s cukrem, nebo že to nafoukám a na natlakuju nuceně . Rozdíl je jen v tom, že když kvasím s cukry, nechávám to týden v teple, zatímco sycení z bomby se urychlí tím, čím je teplota nižší takže to jde rovnou do sklepa. Rozpustnost plynů v tekutině se se snižováním teploty zvyšuje ale s kvasnými cukry musíš mít teplotu v oblasti funkčního rozsahu kvasnic. Kdybys je rovnou zachladil budeš to sytiti jako šampaňské ve sklepě půl roku.

Díky za rady. Zkusím schválně obojí, problém s místem už jsem vyřešil, takže vyzkouším s jedním pivem jak přirozené nasycení s dextrózou v pokojové teplotě, tak nucené s týdenním ležením s připojením k CO2 v kegerátoru, abych měl srovnání. 

Pokud jsem po pročtení tady a cizojazyčných fór pochopil nucené sycení správně, tak po zchlazení na teplotu ležení:
1. Buď budu sytit nuceně krutopřísně rychle - tzn. zvýším tlak, než je požadovaný (dle tabulek či výpočtu) cca 3 až 4-násobně, budu intenzivně válet kyvetou, dokud syčí, upustím tlak a nastavím na požadovaný, tím v podstatě pivo nasytím okamžitě a je připraveno k výčepu. V takovém případě, pokud pivo odpojím od CO2, je ale prý dobrý ho do 2-3 dnů vypít nebo nasytit znovu, protož by tlak zase začal rychle padat. 
2. Nebo budu sytit nuceně velmi rychle - tzn. zvýším tlak na cca 2-násobek, než je požadovaný, a nechám připojený k CO2 v kegerátoru/lednici na 2-3 dny. Opět kontroluju tlak, jestli nepadá, nebo nechám připojené na vypočítaný tlak.  Co jsem pochopil, obě tyto první varianty s sebou ale nesou riziko přesycení. Alternativně: 1 den 2-násobek, další 3-4 dny vypočtený tlak apod. modifikace.
3. Nebo můžu nuceně sytit rychle (k tomu se přikláním, viz Pivař 2) - tzn. zvýším tlak na 2-násobek, než je požadovaný nebo +/- o 0,5-1 bar (7-15 psi), poválím kyvetu, opět případně upustím CO2, nastavím vypočtenou/vyčtenou hodnotu a umístím na týden do kegerátoru s připojeným CO2 (někdy i méně než týden, podle teploty). CO2 se v tekutině rozpustí pozvolna a tím pivo vydrží déle nasycené, když ho od CO2 odpojím, zároveň je tato metoda bezpečnější, co se týče neúmyslného přesycení.
4. A nakonec normální nucené sycení - tzn. nastavím vypočtený tlak, můžu i poválet, abych zvýšil styčnou plochu s CO2, a nechávám připojeno, sycení může ale v takovém případě trvat i dva týdny. 

Chápu to správně?

Budu upřímný, jak jsem začal nahlížet do světa nuceného sycení, jsem trochu zklamaný. Doufal jsem, že je tato metoda lepší v tom, jak dosáhnout touženého přesného výsledku. Zatím to na mě ale působí, že je přirozené sycení co do výpočtu alespoň teoreticky přesnější (i za cenu zvýšení alkoholu a boje s hromadami lahví), protože mě popravdě nikdy nezklamalo. Vyzkouším, a třeba změním názor. Ještě jednou díky, uvítám další postřehy z metod nuceného sycení.

Hele, píšeš, že máš kegerátor. Tak jednoduše nastav teplotu na 5 °C, připoj na kyvetu s CO2 a tlakem požadovaným k nasycení a po týdnu máš nasyceno přesně na odpovídající tlak, můžeš konzumovat. Nucené sycení je nejpřesnější metoda.

grádyš post=5922 wrote: Myslím, že to dobře nechápeš. Je úplně jedno, jestli pivo nasytíš rychle, pomalu, nuceně, dextrózou či zbytkovým cukrem. Jakmile začneš pivo čepovat, začne v kegu klesat tlak a tím i nasycení piva, proto musíš mít při čepování piva keg napojený na CO2 lahev. Ideálně pod tlakem odpovídajícím požadované úrovni nasycení.

P.S. Pokud ses neptal na tohle, tak jsem tě asi nepochopil

 

Kdepak, to chápu, je mi jasné, že musím mít při výčepu pivo napojené na láhev. Mám dokonce nakročeno k možnosti, že bych po nasycení CO2 kyvetu přepojil na láhev s biogonem. Jde mi o to nasytit pivo správně a spíš rozebírám možnosti, jak toho dosáhnout - rychle, pomaleji apod. vzhledem k zachování kvality a vyvarování se přesycení. A někdy na to budu mít celý týden, jindy třeba jen pár dní (nebo hodin), jindy i měsíc - u mě se ale většinou pivo dlouhého ležení nedočká 

Nejsem si ale jistý, co se stane, když pivo od CO2 odpojím... začne tlak či nasycení klesat v uzavřené kyvetě, když zrovna nečepuji? Záleží pak, jak rychle bylo předtím pivo nasycené?

Když už jsem to nakousl: nějaké zkušenosti s biogonem? Je lepší poměr dusíku k CO2 80/20 nebo 50/50?
(sry za edity, vždycky mě ještě něco dodatečně napadne)

" 1. Buď budu sytit nuceně krutopřísně rychle - tzn. zvýším tlak, než je požadovaný (dle tabulek či výpočtu) cca 3 až 4-násobně, budu intenzivně válet kyvetou, dokud syčí, upustím tlak a nastavím na požadovaný, tím v podstatě pivo nasytím okamžitě a je připraveno k výčepu. V takovém případě, pokud pivo odpojím od CO2, je ale prý dobrý ho do 2-3 dnů vypít nebo nasytit znovu, protož by tlak zase začal rychle padat. "
Toto je špatný závěr. Pokud odpojíš CO2, CO2 nikam z kyvety neuteče, a jediné, co se může měnit, je míra nasycení piva a tlaku plynu (CO2) směrem k rovnovážnému stavu. A pivo není potřeba rychle vypít, pokud k vytláčení (čepování) nepoužíváš vzduch.

Nucené sycení je v podstatě vyrovnávání nasycení tekutiny s tlakem plynu.
A bud to uděláš jako případě 4, tzn. že postupně se pivo sytí, až se dostává do rovnováhy s nastaveným vypočteným tlakem. Tady nehrozí přesycení.
Nebo se to budeš snažit urychlit vyšším tlakem plynu nebo mísením tekutiny. To se budeš snažit dělat tak dlouho, aby ses přiblížil cílovému nasycení. Ale protože tím zrychleným sycením nevíš jaké je aktuální nasycení - může to být přesycené (pokud používáš zvýšený tlak) nebo nedosycené, a proto ke kyvetě připojíš CO2 bombu s regulačním ventilem nastaveným na správný tlak, aby ti korigoval správné nasycení. Na rozdíl od "pomalého" sycení ti to bude trvat méně dlouho a cilového nasycení dosáhneš také spolehlivě.